Milosrdní bratři - hospitálský řád sv. Jan z Boha
Knihy o svatých našeho řádu
Pro ty, kdo se o nás chtějí více dozvědět nabízíme zajímavé knihy o nás:
| Walter Nigg | "Jan z Boha" |
|
|
Walter Nigg (1903-1988) velký evangelický ctitel svatých, považoval zakladatele milosrdných bratří Jana z Boha za světce z "nevhodného dřeva". Lidskou stránku života svatých nelze přetírat líbivími barvami. Nad nikým, ani nad sebou nemusíme lámat hůl. Tato skutečnost nám poskytuje útěchu, ale zároveň provokuje. Jan z Boha, který se narodil před pěti sty lety, nás radikálností svého vztahu k lidem burcuje z klidného spánku v pevné síti sociálních jistot. Velmi čtivá kniha. Cena 59,- Kč + poštovné. |
| Nicolaus Mutschlechner | "Lékař, který zvolil Boha" |
|
|
Životní profil lékaře - Milosrdného bratra - Riccarda Pampuri (1897-1930), světce tohoto století (za svatého byl prohlášen 1.listopadu 1989), který svůj život zasvětil plně službě nemocných. Jako lékař a později i jako řádový bratr se snažil poznávat bližního jako jednotu těla, ducha a duše a tak se k němu i chovat. Léčit pacienta, to pro něj neznamenalo jen se soustředit na příznaky nemoci, ale vzít vážně a opravdově i jeho duševní trýzně a potřeby i jeho touhu po uzdravení, které může darovat jen Bůh. Cena 39,- Kč + poštovné. |
Nemocnice "Na Františku"
Víte, že v Praze jsme měli nejstarší řádový špitál?
Traduje se, že do vzniku zdravotnických škol v 19. století, patřila dnešní
Nemocnice Na Františku k ústavům s nejenom nejlepším ošetřovatelským personálem, ale přitahovala i renomované lékařské kapacity. Jen namátkou jmenujme profesory Plenčiče, Sebalda, Arnolda, Zeidlera, Helda (známý z Jiráskova F.L.Věka) a řadu dalších.
Nejenom osobnosti, ale i rozsah a úroveň odborné péče provozované v nemocnici zaujímají významné místo ve vývoji našeho zdravotnictví. Není bez zajímavosti, že již během 17. století došlo k určitému specifickému vymezení péče o nemocné – na mužské pacienty se zaměřila Nemocnice Na Františku, na ženské pak nemocnice alžbětinek Na Slupi.
V té době dochází k významnému kroku ve výuce medicíny – konají se praktická cvičení u lůžka nemocného. Profesoři lékařské fakulty dochází se svými studenty za pacienty do nemocnice Na Františku. Zde též provedl profesor Zeidler v roce 1685 první demonstrační pitvu. Klinická výuka studentů probíhala v nemocnici pod vedením prof. Plenčiče , prof. Sebalda a prof. Arnolda. Byla zde založena 1. klinika pro duševně choré a 1. chirurgická klinika.
I po otevření všeobecné nemocnice v prosinci 1790 si u milosrdných udržovali vysokou odbornost a oblíbenost. Dne 7.2. 1847 zde provedl chirurg Celestýn Opitz první zákrok v celkové éterové narkóze v našich zemích.