Milosrdní bratři - hospitálský řád sv. Jan z Boha

Nemocnice Milosrdných bratří ve Vizovicích byla založena paní hraběnkou z Blümegenu v roce 1781. Ta povolala řád Milosrdných bratří, aby se staral o nemocné a všechny potřebné. Řád zde sloužil do r.1951, kdy nemocnice nuceně přešla pod Okresní nemocnici ve Zlíně a sloužila pacientům s plicním onemocněním.

V r.1991 se plicní oddělení přestěhovalo zpět do Baťovy nemocnice ve Zlíně. V r. 1993 zde Milosrdní bratři obnovili svou činnost, v r.1996 se podařilo navrátit budovu zpět řádu. Nemocnice fungovala jako interní oddělení, po nutné restrukturalizaci lůžek od r. 1999 jako Léčebna dlouhodobě nemocných s 65 lůžky.

Od převzetí nemocnice řádem bylo nutno provést mnoho náročných rekonstrukčních prací: generální rekonstrukci vytápění, stravovacího provozu, prádelny, lékárny, fasády včetně oken, zahrady do parkové úpravy, rekonstrukce lůžkového a jídelního výtahu. To vše za využití grantů, větších i menších sponzorů a státní finanční podpory regenerace městských památkových rezervací a zón (budova se řadí mezi kulturní památky města).

Více na www.nmbvizovice.cz.

Nemocnice "Na Františku"
Víte, že v Praze jsme měli nejstarší řádový špitál?

Traduje se, že do vzniku zdravotnických škol v 19. století, patřila dnešní Nemocnice Na Františku k ústavům s nejenom nejlepším ošetřovatelským personálem, ale přitahovala i renomované lékařské kapacity. Jen namátkou jmenujme profesory Plenčiče, Sebalda, Arnolda, Zeidlera, Helda (známý z Jiráskova F.L.Věka) a řadu dalších.

Nejenom osobnosti, ale i rozsah a úroveň odborné péče provozované v nemocnici zaujímají významné místo ve vývoji našeho zdravotnictví. Není bez zajímavosti, že již během 17. století došlo k určitému specifickému vymezení péče o nemocné – na mužské pacienty se zaměřila Nemocnice Na Františku, na ženské pak nemocnice alžbětinek Na Slupi.

V té době dochází k významnému kroku ve výuce medicíny – konají se praktická cvičení u lůžka nemocného. Profesoři lékařské fakulty dochází se svými studenty za pacienty do nemocnice Na Františku. Zde též provedl profesor Zeidler v roce 1685 první demonstrační pitvu. Klinická výuka studentů probíhala v nemocnici pod vedením prof. Plenčiče , prof. Sebalda a prof. Arnolda. Byla zde založena 1. klinika pro duševně choré a 1. chirurgická klinika. I po otevření všeobecné nemocnice v prosinci 1790 si u milosrdných udržovali vysokou odbornost a oblíbenost. Dne 7.2. 1847 zde provedl chirurg Celestýn Opitz první zákrok v celkové éterové narkóze v našich zemích.