Milosrdní bratři - hospitálský řád sv. Jan z Boha
Blahoření José Olalla Valdéze v komunistické Kubě
V městečku Camaguey na Kubě bylo blahořečení milosrdného bratra, jako vůbec první na Kubě. První blahořečený kubánec, augustiniánský jáhen José Lopes Pietra, zastřelený ve Španělsku r. 1936 spolu se 497 mučedníky, byl blahořečen loni v Římě.
Úcta ke bl. José Olallovi (1820 – 89) je pro celý kubánský lid jakýmsi „historickým mezníkem“, jak řekl kardinál José Savaria Martins při slavnostní bohoslužbě v Camaguey, v místě působiště nového blahoslaveného. Olallo ošetřoval nemocné při první kubánském boji o nezávislost na obou stranách bojiště. Proto je na samotné Kubě uctíván lidmi nejen z církevních kruhů.
Blahořečení se účastnilo tisíce lidí. Mše svatá „pod širým nebem“ byla za účasti kubánské biskupské konference, presidenta Raula Castra a dalších předních církevních a politických představitelů přenášena státní televizí v celé své délce. I komunistické kubánské noviny strany „Granma“ uveřejnili blahořečení Olalla na titulních stranách.
Církevní představitelé vyjádřili naději, že vzroste počet duchovních povolání. Apelovali na politiky, aby se dodržovala spravedlnost a soužití kubánského lidu. Kardinál Saraiva zdůraznil, že v materialistické kultuře, kde se často zapomíná na slabé a chudé, je Br. Olallo zářivým přikladem ochoty pomoci. Kardinál při této příležitosti připomněl papeže Jana Pavla II., který navštívil Kubu před deseti lety. Arcibiskup Jan Garcia z Camaguey poděkoval státním úřadům za spolupráci při přípravě slavnosti. Dále řekl:“ aby byla Kuba krásnou , spravedlivou a svobodnou zemí, je důležitý krok kupředu“.
Památka bl. Olalla je 12. února, den po Celosvětovém dni nemocných.
Na Kubě mají Milosrdní bratři tři komunity, dvě v Havaně, psychiatrickou kliniku a rezidenci pro staré lidi a jednu v samotné Camaguey, kde je rehabilitační zařízení a další rezidence pro seniory. Na Kubě slouží jedenáct bratří z toho dva Francisco Celka a Ramon Cuenca v Camaguey.
Nemocnice "Na Františku"
Víte, že v Praze jsme měli nejstarší řádový špitál?
Traduje se, že do vzniku zdravotnických škol v 19. století, patřila dnešní
Nemocnice Na Františku k ústavům s nejenom nejlepším ošetřovatelským personálem, ale přitahovala i renomované lékařské kapacity. Jen namátkou jmenujme profesory Plenčiče, Sebalda, Arnolda, Zeidlera, Helda (známý z Jiráskova F.L.Věka) a řadu dalších.
Nejenom osobnosti, ale i rozsah a úroveň odborné péče provozované v nemocnici zaujímají významné místo ve vývoji našeho zdravotnictví. Není bez zajímavosti, že již během 17. století došlo k určitému specifickému vymezení péče o nemocné – na mužské pacienty se zaměřila Nemocnice Na Františku, na ženské pak nemocnice alžbětinek Na Slupi.
V té době dochází k významnému kroku ve výuce medicíny – konají se praktická cvičení u lůžka nemocného. Profesoři lékařské fakulty dochází se svými studenty za pacienty do nemocnice Na Františku. Zde též provedl profesor Zeidler v roce 1685 první demonstrační pitvu. Klinická výuka studentů probíhala v nemocnici pod vedením prof. Plenčiče , prof. Sebalda a prof. Arnolda. Byla zde založena 1. klinika pro duševně choré a 1. chirurgická klinika.
I po otevření všeobecné nemocnice v prosinci 1790 si u milosrdných udržovali vysokou odbornost a oblíbenost. Dne 7.2. 1847 zde provedl chirurg Celestýn Opitz první zákrok v celkové éterové narkóze v našich zemích.