Milosrdní bratři - hospitálský řád sv. Jan z Boha

Bohoslužby v klášterním kostele sv. Leopolda u Milosrdných bratří

Pondělí v 18.00 hod.
Úterý až pátek denně v 5.55 hod.
Sobota v 7.00 hod.
Neděle v 8.00 hod.

Křížové cesty po celou postí dobu vždy v úterý a čtvrtek v 18.00 hod.

Každý první pátek v měsíci se koná mše sv. ke cti Nejsvětějšího Srdce Páně se svátostným požehnáním a to večer v 18.00 hod.

Bohoslužby v nemocniční kapli sv. Richarda Pampuri

se konají ve středu v 15.30 hod. a v neděli v 10.00 hod.

Modlitba sv. růžence:
v kostele sv. Leopolda - v neděli v 7:30
v kapli sv. Richarda Pampuri - ve středu v 15:00

Nemocnice "Na Františku"
Víte, že v Praze jsme měli nejstarší řádový špitál?

Traduje se, že do vzniku zdravotnických škol v 19. století, patřila dnešní Nemocnice Na Františku k ústavům s nejenom nejlepším ošetřovatelským personálem, ale přitahovala i renomované lékařské kapacity. Jen namátkou jmenujme profesory Plenčiče, Sebalda, Arnolda, Zeidlera, Helda (známý z Jiráskova F.L.Věka) a řadu dalších.

Nejenom osobnosti, ale i rozsah a úroveň odborné péče provozované v nemocnici zaujímají významné místo ve vývoji našeho zdravotnictví. Není bez zajímavosti, že již během 17. století došlo k určitému specifickému vymezení péče o nemocné – na mužské pacienty se zaměřila Nemocnice Na Františku, na ženské pak nemocnice alžbětinek Na Slupi.

V té době dochází k významnému kroku ve výuce medicíny – konají se praktická cvičení u lůžka nemocného. Profesoři lékařské fakulty dochází se svými studenty za pacienty do nemocnice Na Františku. Zde též provedl profesor Zeidler v roce 1685 první demonstrační pitvu. Klinická výuka studentů probíhala v nemocnici pod vedením prof. Plenčiče , prof. Sebalda a prof. Arnolda. Byla zde založena 1. klinika pro duševně choré a 1. chirurgická klinika. I po otevření všeobecné nemocnice v prosinci 1790 si u milosrdných udržovali vysokou odbornost a oblíbenost. Dne 7.2. 1847 zde provedl chirurg Celestýn Opitz první zákrok v celkové éterové narkóze v našich zemích.