Rev. Bernard Oringa Balmoi

Nepoznal, co to je žít v míru. Jeho zem je neustále zmítána válečným konfliktem. Se svojí manželkou věnuje veškeré úsilí pomoci dětem a těm, kteří potřebují pomoc. V rodném místě se stará o sirotky převážně zavražděných rodičů. Snaží se neustále a aktivně shánět pomoc i ze zahraničí. To je však velice problematické, protože místní úřady velmi zřídka povolují vycestování ze země. Tak i na povolení pro jeho poslední návštěvu u nás čekal u místních úřadů 2 roky. Při svých zahraničních cestách se snaží nashromáždit finance pro pomoc místním lidem a vybízí k modlitbám za jeho těžce zkoušenou zemi. V květnu jsme se s ním setkali v našem brněnském konventu a byli jsme ohromeni pokorou, která z něho vyzařovala. Válka, která zem devastuje, není dle jeho slov to nejhorší. Daleko horší je hladomor, který v zemi vládně již roky. „Před kulkami můžete utéct, ale hlad vás vyžene z děr…,“ říká. Pro své vysoké postavení v církvi dostal již vícekrát nabídku azylu v USA a v dalších zemích. Všechny však omítl. Nedokázal by žít v míru, zatímco ostatní jeho spoluobčané by trpěli a umírali. Tak se vždy i s manželkou rozhodli zůstat a pomáhat v místě války a hladomoru.