Alexandr Kálkony

kalnokyNarodil se v roce 1924, pochází z rodiny 7 dětí, vystudoval jezuitské gymnázium ve Vídni a potom zemědělskou univerzitu v Budapešti. Plynně mluví 5 jazyky. V roce 1945 musel rukovat do maďarské armády. Tajně, při ohrožení života, dezertoval. Jeho rodina prošla perzekucí za nacismu i za komunismu, rodiče mu zemřeli v šedesátých letech v exilu. Roku 1948 zestátnila komunistická strana jeho majetek. Emigroval do Austrálie a jako přistěhovalec bez prostředků se ocitl mezi 50.000 lidmi v uprchlickém táboře. I když pochází z majetné rodiny, práce se nebál - mimo jiné se živil jako tesař v pralese, řidič nákladního auta, chovatel drůbeže, byl pojišťovacím agentem, pracoval v kanceláři, v realitní činnosti. Stejně jako věřil, že skončí nacismus, věřil, že skončí i komunismus – neviděl mezi nimi rozdíl. On i jeho rodoví předchůdci nezištně podporovali činnost řádu milosrdných bratří ve službě u nemocných a potřebných více než 250 let. Život ho naučil nevzdávat se, dokud je sebemenší šance uspět.
Alexandr Kálnoky zemřel v roce 2017 a je pohřbený v kryptě pod kostelem sv. Václava v Letovicích při bývalém klášteře milosrdných bratří.
Cena Celestýna Opitze byla hraběti Alexandru Kálnoky udělena za obětavou práci při pomoci potřebným, a to za celou rodinu Kálnoky, která založila klášter a nemocnici milosrdných bratří v Letovicích.